Píše se březen 2019. Když mi ve schránce přistane první e-mail od Petra Nováka z Jíme zdravě, netuším, že pro mě právě začíná jedna z nejlepších zakázek v mé kariéře.

 

Petr plánuje vstup na polský trh a hledá zkušeného a proaktivního parťáka (nikoliv překladatele, který bude jen plnit zadané úkoly), který mu s tím pomůže. Sejdeme se v Kavárně, co hledá jméno na pražském Smíchově, já s sebou přinesu pár polských kuchařek, které mám doma. Probereme kulinární a vydavatelské trendy. Ani si nevšimnu, že jsme tam přes 2 hodiny.

 

Je podzim 2022. Jemy zdrowo je na polském trhu zavedená značka. Vydali 3 kuchařky, chystají čtvrtou. Kuchařky prodávají především přes vlastní lokalizovaný eshop. Na Instagramu mají přes 170 tisíc sledujících, na Facebooku téměř 320 tisíc fanoušků. 50 000 prodaných kuchařek. Věřím, že je to teprve začátek.

Co se ale za těch 3,5 roku událo a jak jsem se na tom podílela?

 

Překlady a transkreace kuchařek Jíme zdravě do polštiny

Stěžejním bodem naší spolupráce byly samozřejmě překlady kuchařek.

 

 

Nebyl to jednoduchý úkol. Polsko a Česko – byť po celá staletí sousedé – mají dost odlišné kulturní tradice. A právě v kuchyni je to vidět jako na dlani. Zatímco v české kuchyni nadále přežívá Rakousko-Uhersko, z polské kuchyně je zřejmé, že tato země ležela ještě před stoletím několik set kilometrů na východ. Dalo by se to shrnout jednou větou: varenyky spíš než knedlíky 🥟.

 

Koncept Jíme zdravě spočívá mimo jiné v lehké, zdravější úpravě české klasiky, jako třeba knedlíky, guláše a husté omáčky. Jak to ale prezentovat publiku, které svíčkovou nebo kuře na paprice jedlo leda tak během zájezdu do Prahy (nebo Budapešti), ale doma ho nikdy nevařilo? Museli jsme vymyslet něco jiného. A tak jsme se shodli, že některé recepty v kuchařkách vyměníme.

Zakročit jsme museli i u některých regionálních produktů, jako třeba olomoucké tvarůžky, které v Polsku neseženete. Dostupnost surovin je totiž další z pilířů konceptu Jíme zdravě. Některé recepty musely pryč, jiné jsme upravili.

 

🌟 PRO ZAJIMAVOST

Jednou z nejzapeklitějších otázek, kterou u lokalizace kuchařek musíte řešit, je… mouka. Její typy a označení.

V Polsku se mouky označují číselným kódem, který znamená obsah popela, a zároveň hrubost. Zkušení kuchaři a kuchařky mají tato čísla v malíku. Takže ví, že třeba typ 750 je chlebová mouka, 2000 je celozrnná hrubá, 450 – dortová mouka atd. Napasovat do toho český systém označení mouky (světlá nebo celozrnná + hladká, polohrubá nebo hrubá v různých kombinacích) a najít mouku, která by odpovídala třeba hladké celozrnné je dost fuška. Přitom každý, kdo někdy něco pekl ví, že správná mouka je základ.

 

Jak na sociální sítě na zahraničním trhu

Jak vyřešit sociální sítě při expanzi? Je to velká výzva.

Jednou z nejběžnějších chyb je kopírování obsahu napříč stránkami určenými pro jednotlivé trhy. Obsah na sociální sítě nestačí přeložit. Často ho ani nestačí lokalizovat, ve smyslu doplnit místní reálie.

Každé publikum reaguje jinak: je to dáno i místní kulturou a zvyky. Příklad: Poláci se mnohem zapojují do diskuzí než Češi. Víc chválí, ostřeji kritizují.

Na každém trhu je oblíbený jiný druh obsahu: někde frčí delší videa, jinde stories.

Pokud se chystáte expandovat, nechte si vypracovat analýzu od odborníků na sociální sítě. Ušetříte tak spoustu peněz za překlady postů, na které nikdo nereaguje (a možná je ve svém feedu ani neuvidí). Většinou dojdete k závěru, že pro každý trh potřebujete zvláštní SM strategii, obsah a manažera.

A jak to bylo s Jíme zdravě? Jejich koncept obsahu na sociální sítě (co se fotek týče) je velmi jednoduchý: jsou to receptové posty. Zrovna tento „užitkový“ content jde jednoduše lokalizovat napříč trhy a funguje to skvěle. Přeloženými recepty a popisky zároveň průběžně plníme web a mobilní aplikaci.

 

Lokalizace webových stránek, e-shopu a mobilní aplikace

Vzhledem k tomu, že prodej kuchařek Jemy zdrowo probíhá primárně přes vlastní e-shop, potřebovali jsme perfektně vyladěné stránky.

Co jsem k tomu potřebovala? 

article ul li, article ol li {margin-top: 24px}
article ul > : last-child, article ol > : last-child {margin-bottom: 24px}

Kvalitně zpracované podklady:

• • excelový soubor s přehledně rozpracovaným obsahem (homepage, framework receptové části, uživatelský účet v e-shopu apod.) 
  • náhledy jako kontext
  • přístupy do všech částí českého webu, který už běžel

A samozřejmě člověka na straně zadavatele, který by průběžně reagoval na moje dotazy.

Poté co se zveřejnila pracovní verze webu, následovala ta nejdůležitější fáze: testování a bug report. Upravování a doplňování.

I přes sebevětší pečlivost nikdy nepřipravíte podklady tak, aby nic nechybělo. Co chybí nejčastěji, je kontext.

Při jazykovém testování se podaří odchytit automatické překlady, stylistické a typografické chyby, špatně naformátovaný text apod.

 

 

Zároveň si můžete střihnout takovou basic verzi UX testování, kdy si celý web, podíváte se na něj z pohledu uživatele, založíte si účet, zkusíte nakoupit a tak.

 

 

Plánujete se svou značkou vstoupit na polský trh? Hledáte odborníka? Pojďme se spojit.